Alergie na roztoče

Co jsou roztoči?

Roztoči jsou živočichové, členovci, původem podobní klíšťatům, kteří dorůstají maximální velikosti 0,3 milimetrů, čímž jsou pro pouhé oko neviditelné. V našich podmínkách se vyskytují nejčastěji roztoči typu Dermatophagoides pteronysinus a Dermatophagoides farinae. Jedná se o tzv. roztoče bytové a skladištní, na dovolené se můžete ještě potkat s Euroglyphus Maynei, které žijí v rekreačních objektech. Kromě nich však žijeme ještě s dalšími třiceti druhy těchto členovců. Roztoči jsou ve své podstatě to neškodní tvorové, kteří se živí organickými odpady, jakými jsou odumřelé částečky kůže, peří anebo třeba vlna. Právě z těchto důvodů se jim nejvíce daří v našich postelích. Bohužel díky přemrštěné reakci našeho organismu jsou silnými alergeny. Alergizující na nich nejsou pouhé fekálie, které vylučují, ale i jejich slupka a sliny. V pouhém jednom gramu prachu jich naleznete na 15 000, přičemž zároveň spolu s nimi, stejný gram prachu obsahuje i 250 000 částic jejich fekálií. Životnost roztočů se přitom pohybuje mezi 70 – 120 dny.

Kde roztoči žijí?

Roztoči milují teplo, vlhko a místa, kam nesvitne sluníčko. Jejich největší sezónou jsou podzimní plískanice či zimní měsíce, kdy se začíná topit. Navíc moderní způsob života, který má na svědomí skutečnost, že se lidé v tomto období více pohybují ve svých domovech jim velice vyhovuje. Nejlépe se jim daří v lůžkovinách a posteli všeobecně, odtud se dostávají i do jiných částí bytu. Nejvíce se jim daří v přírodních materiálech, můžete je tedy nalézt v bytových textiliích, čalouněném nábytku a kobercích. Mimo to mají rádi skladiště s potravinami a také hnízda ptactva či hlodavců. Postel je však jejich hlavním útočištěm a stojí za nočními problémy, kdy člověk začíná nejvíce trpět od ulehnutí až do ranního vstávání. Ideálním prostředím jsou totiž jak polštáře, peřiny, ale i matrace, které díky lidskému teplu bývají zahřívány na správnou teplotu. Postel je pro ně také nejlepším zdrojem potravy, protože je zde dostatečný přísun odumřelé tkáně a peří, či vlny. Během jediné noci se člověk zbaví na 3 gramy odumřelých kožních šupinek, které jsou jejich ideální potravou, zbytek pak obstarají plísně. Vlhkost zajišťujeme svým potem, kdy během jedné noci vypotíme od 0,2 – 0,75l potu.

Jak se alergie na roztoče projevuje?

Dráždění nejčastěji probíhá přes dýchací cesty, kdy dochází k přímému dráždění alergeny. Fekálie roztočů jsou vdechovány, a proto způsobují největší počet celoročních alergických rým. Bylo zjištěno, že největšími spouštěči astmatu je právě hypersenzitivita na roztoče. Alergie na roztoče se může projevit i alergickou konjuktivitis (zánětem spojivek) anebo atopickým ekzémem.

Systém této respirační alergie úzce souvisí s vdechováním alergenů do hloubky plic, kde v oblasti průdušek dochází k dráždění s následným vznikem zánětu. Pokud se problém nezačne včas řešit zánět přechází do chronické fáze, stává se astmatem. Kromě těchto potíží přecitlivělost na roztoče souvisí i s kašlem, rýmou, nespavostí, migrénami, ale třeba i za zažívacími problémy, které mohou tento alergický proces doprovázet.

Klinické projevy alergie na roztoče

Alergická rýma se projevuje vodnatou sekrecí, ucpaným nosem a značným kýcháním. Alergické záněty očních spojivek jsou spojeny se zarudnutím, svěděním, pálením a slzením očí, případně i s otokem očních víček. Astma bronchiale je doprovázeno typickými příznaky, jakými je: obtížné dýchání, hvízdání, dušnost a kašel. Problémy se obvykle ještě více zhoršují v průběhu noci. Atopický ekzém je charakteristický pro svá zarudlá kožní ložiska, která značně svědí. Hypersenzitivita na roztoče mimo celkem klasických projevů může vyvolat i trávicí obtíže jako nevolnost, zvracení, bolest břicha, průjmy a podobně.

Diagnostika přecitlivělosti na roztoče

Diagnostika této alergie se přitom neliší od dalších. Jedná se především o odběr krve a vyšetření hladiny IgE a ECP a pak provedení prick testů (kožní testy) se zaměřením právě na tyto roztoče. Diagnostiku může podpořit i vyšetření na plicním anebo ORL vyšetření. Kromě těchto vyšetření je možné provést ještě jeden test - provokační, kdy se provádí přímá provokace pacienta alergenem s očekáváním nějaké reakce (nejčastěji se jedná o plicní anebo nosní podráždění).

Léčba alergie na roztoče

Léčbu alergií všeobecně můžeme rozdělit do dvou skupin: na preventivní a úlevovou. Preventivní medikamenty mají za úkol zabránit anebo alespoň významně snížit alergickou reaktivitu na daný alergen. Co se týče alergií na roztoče jsou zde velmi preferované vakcíny, které se vyrábějí pacientovi přímo na míru. Úlevové léky mají za úkol okamžité řešení nějakého nastalého problému, jakým je například rýma či astmatický záchvat. Kromě nasazení různých antihistaminik a antiastmatik však léčba přecitlivělosti na roztoče spočívá především v odstranění spouštěčů alergických projevů a nastavení nevhodných podmínek ztěžujících přežití roztočů v domácím prostředí. Jedná se o tzv. preventivní opatření.

Preventivní opatření u alergie na roztoče

Základem takového prostředí znamená zvolení správných lůžkovin. Polštáře i peřiny by měly být z dutého vlákna, které budete moci jednou týdně prát na minimálně 60 stupňů. Pro všechny alergiky na roztoče jsou zcela nepostradatelné speciální povlaky na polštáře, peřiny a matrace, které zabraňují propouštění prachu a roztočů. I přesto je potřeba, abyste tyto povlaky také často vyměňovaly a praly na 60 stupňů. Každý den ložnici pořádně provětrejte, stejně jako lůžkoviny a pusťte do pokoje světlo.

Dalším krokem je zbavení se záclon, koberců a čalounění v ložnici, v ostatních místnostech to není zas až tak potřebné, za předpokladu dodržování jistých pravidel. Pokud koberce, záclony a závěsy, je potřebné, abyste je často prali a luxovali vysavačem s HEPA filtrem. V místnosti udržujte optimální vlhkost okolo 30 – 50%. Hladké povrchy ošetřujte často speciálními prostředky určené k likvidaci roztočů. Zapomeňte na polštářové bitvy a skákání v postelích. Jen dodržováním těchto zásad máte naději, že vám nepříjemný problém nepřeroste přes hlavu a vy se konečně v noci klidu. vyspíte.