Faktory potravinových alergií

Fyzikální faktory alergie

Některé fyzikální faktory mohou zintenzivňovat nebo zesilovat potravinovou alergickou reakci. Například u osoby, u níž nedojde k rozvoji symptomů po konzumaci konkrétní potraviny, se může projevit alergická reakce v případě, že provádí některé činnosti nebo užije některé léky současně s konzumací dané potraviny.

Akutní urtikárie

Typickým příkladem je akutní urtikárie, astma nebo anafylaxe vyvolaná potravinami a tělesnou zátěží (food-dependent exercise-induced acute urticaria, asthma or anaphylaxis, FDEIA). Postižené osoby jsou po konzumaci některých druhů potravin jako například pšenice, celeru nebo korýšů s vyloučením fyzické námahy bez příznaků. To samé platí v případě tělesné zátěže bez konzumace těchto potravin. Konzumace jednoho z uvedených druhů potravin v kombinaci s tělesnou zátěží krátce poté (do 4 hodin) však vede k rozvoji typických symptomů potravinové alergie v podobě urtikárie, astmatu nebo anafylaxe. Stejná situace může nastat jako nespecifický projev po konzumaci libovolné potraviny vyvolávající roztažení žaludku před tělesnou zátěží. Alkoholické nápoje mohou urychlit vyprazdňování žaludku, vyvolat vazodilataci a napomáhat rychlému vstřebávání potravinových alergenů, což běžné potravinové alergie zhoršuje a urychluje jejich nástup.

Podávání antacid a inhibitorů protonové pumpy

jako například omeprazol a lanzoprazol, které snižují kyselost obsahu žaludku, má za následek, že potravinové alergeny nerušeně procházejí do střevní lymfoidní tkáně s větší alergenní účinností. Výsledkem mohou být nevysvětlitelné epizodické potravinové alergické reakce, jindy v podmínkách normální hodnoty pH žaludku nepozorované.

Alergie a virové onemocnění

Mezi další faktory přispívající k rozvoji potravinově alergických reakcí patří souběžné virové onemocnění, některá období menstruačního cyklu a pylem exacerbovaná přecitlivělost na potraviny (která působí potíže v hlavní sezóně stromových a travních pylů).

Pacienti s chronickým perzistujícím astmatem

a souběžnými potravinovými alergiemi jsou – ve srovnání s pacienty trpícími pouze potravinovou alergií – po expozici určitých potravin vystaveni mnohem většímu riziku těžkých exacerbací astmatu, nebo dokonce úmrtí, v souvislosti s konzumací potravin. Heinerův syndrom je vzácnou kombinací akutní plicní hemosiderózy, recidivující pneumonie a eozinofilie související s pozdní přecitlivělostí na proteiny v kravském mléku.

Proč dochází k rozvoji potravinových alergií

U některých jedinců existuje rodinná nebo genetická predispozice k rozvoji alergií, která se odborně nazývá „atopií“. Původně se předpokládalo, že genetický výzkum v oblasti alergologie objeví zázračný „gen pro rozvoj alergie“. Po mnoha letech výzkumu je však již jasné, že tato „genetická predispozice“ k alergii je spíše nesena na mnoha kandidátských genech než aby byla omezena na několik konkrétních lokusů chromozomů.

Kojení a ochrana před alergií

Zdá se, že kojení poskytuje ochranu před alergií, a se zvyšujícím se přejímáním praxe kojení klesá postupně incidence alergie na kravské mléko (v Dánsku došlo k poklesu výskytu alergie na kravské mléko ze 2,2 % v roce 1985 na 1,0 % v roce 1999). Tento jev je nejspíše výsledkem ochranných sekrečních protilátek IgA a prebiotických oligosacharidů v mateřském mléce, které podporují růst „ochranných“ střevních komenzuálních baktérií. I když byla vyslovena doměnka, že matky s rizikem genetické predispozice by se v pozdním stadiu těhotenství a v době kojení měly vyvarovat konzumace alergenních potravin, nejsou zatím k dispozici žádné jednoznačné důkazy ve prospěch uvedeného doporučení. I přes důsledné vyhýbání se potravinovým alergenům ve stravě se stále ještě nacházejí v mateřském mléce a v krevním oběhu těhotných žen stopová množství potravinových alergenů.

Zvýšená imunita střev u kojenců

Přesto výlučné kojení novorozence zajišťuje po dobu minimálně 4 až 6 měsíců jistou ochranu stejně jako zanechání kouření a podávání první tuhé potravy dítěti až ve 4 až 6 měsících věku. V kojeneckém období není kyselost obsahu žaludku kvůli nedostatečné produkci žaludečních kyselin udržována v potřebných mezích. Tento nedostatek v kyselosti obsahu žaludku a trávení pepsinů může alergenům umožnit v kojeneckém období nerušeně pronikat do střevní lymfoidní tkáně a zvyšovat senzibilizaci vůči potravinovým alergenům. Zdá se, že gastrointestinální komenzuální flóra včetně Lactobacilli (bifido-baktérie) zvyšuje imunitu střev a studie prokázaly sníženou incidenci atopické dermatitidy u kojenců, jimž byly podávány potravinové doplňky s „probiotickými“ laktobacily. U kojenců s alergií na kravské mléko je však třeba dávat pozor na možnou kontaminaci prodávaných potravinových probiotických doplňků proteiny z kravského mléka.

Alergická senzibilizace u kojenců

Přibývá důkazů o tom, že „stopová“ expozice potravinovým alergenům v kojeneckém věku podporuje alergickou senzibilizaci, zatímco expozice vysokým dávkám alergenů v tomto věku vede k toleranci přepnutím pomahačských T buněk z podtypu Th2 na podtyp Th1. V současnosti probíhají studie, jejichž cílem je objasnit, zda bychom v kojeneckém věku neměli provádět spíše „bombardování“ alergeny a ne vyhýbání se jim! Na fakt, že atopické děti, žijící na statcích a v raném věku exponované bakteriálním endotoxinům zvířat, mají menší pravděpodobnost rozvoje inhalačních alergií a potravinové alergické senzibilizace, poukazují studie pracující s Hygienickou (mikrobiální ) hypotézou.

Obecné trendy stravovacích návyků v dětském věku

ukazují, že dnes konzumujeme mnohem více exotických, dříve neznámých potravin, než kdykoli předtím. Výsledkem jsou stále častější zprávy o alergické senzibilizaci na exotické potraviny jako například kiwi, Šaronův plod (kaki),mouku z vlčího bobu, ořechy a korýše.