Bez práce nebou žádné koláče.

Paseka kvůli jedné zmrzlině

Existují ale přece i jiné možnosti. Stejné množství energie můžete spálit tak, že budete 15 hodin spát nebo 12 hodin sledovat televizi. Samozřejmě, problém je v tom, že den není zase tak dlouhý, abyste mohla „odespat” nebo „odsledovat” energii obsaženou ve velké zmrzlině. Proto je pohyb tak důležitý. Pomáhá našemu organismu spotřebovat energii rychleji.

Organismus je jako motor auta, který neustále běží. Pokud běží na volnoběh, pak se spotřeba energie motoru nazývá bazální metabolismus (BM; energetická spotřeba za 24 hodin). A čím rychleji motor běží, tím více paliva spotřebovává.

V případě nedostatku paliva (strava obsahující málo energie) dochází k tomu, že se zpomalí volnoběh. Palivo se pak spotřebovává pomaleji. To je mechanismus vhodný pro podmínky hladovění, nicméně pracuje proti snahám člověka, který chce zhubnout.

Životní elán přispívá k redukci hmotnosti

Pohyb zrychluje metabolismus. To znamená, že během pohybové aktivity je spáleno více energie a tyto účinky navíc přetrvávají ještě několik hodin po ukončení cvičení. To je důvod, proč lidé, kteří cvičí, mají více životního elánu. Dochází ke zvýšení jejich BM a spotřebování většího množství energie, což v konečném důsledku přispívá k redukci hmotnosti.

Denní spotřeba energie

Vynásobte svoji nynější hmotnost dvaadvaceti a dostanete číslo, které přibližně odpovídá vaší denní potřebě energie, a to v případě, že byste nedělali nic jiného, než leželi v posteli. Tato hodnota je přibližně váš BM v kaloriích. Pro každodenní aktivitu obvykle potřebujeme zhruba dalších 30 procent z hodnoty BM. Když obě tyto hodnoty sečtete, dostanete množství energie, které musíte každý den sníst, abyste si udrželi stejnou hmotnost.

Pokud vedete sedavý způsob života a vážíte například 70 kg, váš BM je 70 x 22 = 1 540 kcal (6 453 kJ) a navíc potřebujete 513 kcal (2 150 kJ) pro každodenní aktivitu. Vaše každodenní potřeba energie je tedy přibližně 1 540 + 513 = 2 053 kcal (8 602 kJ).

Pokud chcete hubnout, musíte snížit příjem energie (jíst méně), nebo zvýšit výdej energienuceno začít spalovat svoji rezervní palivovou zásobu – a tou je tuk. (více se pohybovat). Dosáhnete-li negativní energetické bilance, vaše tělo bude

• Jiný, trochu komplikovanější vzorec na výpočet vašeho bazálního metabolismu (BM) je:

Denní energetickou potřebu v kJ zjistíte tak, že výslednou hodnotu vynásobíte 4,19 (1 kcal = 4,19 kJ).

Nerozvážnost

Svalová tkáň se nikdy nemůže změnit na tuk. Fyziologicky to prostě není možné.

Nízká fyzická aktivita vede k atrofii (ubývání) svalstva a poklesu BM. Pokud stravovací zvyklosti nepřizpůsobíme této menší aktivitě, nadbytečná energie se v těle začne ukládat v podobě tuku. Ten se ukládá na mnoha místech – a také kolem svalových vláken.

Je důležité si uvědomit, že svaly potřebují hodně energie. Čím více máme svalové tkáně, tím více energie a také tuku spotřebujeme. Budete-li hubnout nesprávně, tedy rychle a bez zvýšené pohybové aktivity, ztratíte nejen tuk, ale také svalovou tkáň. Pokud tato situace trvá delší dobu, můžete se dostat do bodu, kdy další snížení hmotnosti není možné.

• Je dostatečné cvičit třikrát týdně 30 minut?

Pokud jste již dosáhli požadované hmotnosti, pak je tato úroveň tělesné aktivity dostačující. Lidé s malou kondicí a také ti, kdo chtějí zhubnout, rozhodně potřebují pohybu více – minimálně hodinu denně.

• Jaká forma pohybové aktivity je nejlepší?

Nejlepší a nejbezpečnější pohybovou tělesnou aktivitou je chůze; na druhém místě je plavání. Lidé s lepší kondicí si mohou vybrat případně i namáhavější sport.

Začněte pomalu, rychlost není důležitá. Spíše jde o vzdálenost, kterou ujdete, a o čas, který tím strávíte. Jsou lidé, kteří musí začít s pouhými pěti minutami pomalé chůze několikrát denně. Ten, kdo s sebou nosí 25 kg navíc, spálí více energie než ten, kdo má pouze 10 kg nadváhy – třebaže oba ujdou stejnou vzdálenost.

Pokud chcete být štíhlí, začněte cvičit. Kde je pohyb, tam není obezita!

Prevence proti infarktu

Lidé, kteří pravidelně cvičí, mají třikrát větší pravděpodobnost, že se dobře zotaví po infarktu myokardu, než ti, kdo jsou tělesně málo aktivní.

Tělesné cvičení má obecně blahodárný vliv na srdce, protože podněcuje tvorbu malých cév, které tvoří tzv. kolaterální krevní oběh. Krevní oběhový systém se rozšiřuje o nové, „rezervní” tepénky, které v případě, že se ve větvi koronárních tepen vytvoří buď částečná (angina pectoris) nebo úplná překážka (infarkt), zajišťují zásobování krve do myokardu (srdečního svalu).

Nejpříznivější vliv na srdce a krevní oběh mají vytrvalostní sporty, jakými jsou rychlá chůze, plavání, cyklistika, veslování nebo běh na lyžích.